Zelená pro jedničku je dlouhodobě pro uzavření Malé Strany pro tranzitní dopravu. Jedná se o součást našeho programu, která koliduje se současnými plány vedení hlavního města. Důvodů pro tento krok je řada. Jedním z nich je zatížení Malé Strany nadměrným hlukem a vibracemi z dopravy, ale i dalšími emisemi, které se stále více ukazují jako velký problém a na které opakovaně upozorňujeme. Více o tom v následujícím článku píše Malostraňák Filip Lachmann, celoživotně bydlící v Letenské ulici.
V roce 2019 vyšel v časopise Hygiena, vydávaném Státním zdravotním ústavem, zajímavý článek s názvem Stará hluková zátěž je dosud problém. Jeho autorka a autoři v něm píší o institutu tzv. staré hlukové zátěže, což je aplikace korekce +20 dB pro hlukovou zátěž ze silniční dopravy a drah. Mimo jiné píší: „Institut SHZ byl zaveden v analogii s jinými starými ekologickými zátěžemi životního prostředí proto, aby bylo možno dočasně a za stanovených podmínek právně legalizovat určitý omezený nadlimitní stav hlučnosti, který vznikl v podstatě historicky, a na jehož řešení ve smyslu nových právních předpisů nemá společnost v daný moment dostatečné technické možnosti a finanční prostředky. Hluk měl být snižován postupně podle možných a dostupných technických a také finančních možností státu. Hodnota korekce měla být rovněž v průběhu času postupně snižována až na nulovou korekci, tj. zrušení korekce.“ A v závěru potom uvádějí: „Institut staré hlukové zátěže je již po 19 letech existence překonán, protože ztratil svůj původní smysl (dočasnost), některé postupy nemají ani odborné odůvodnění, další postupy vedou k nejednoznačným a vzájemně neporovnatelným výsledkům a v některých případech umožňují dosáhnout výsledku podle záměru uživatele. (…) Trvalá legalizace hlukové zátěže ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq, 16h = 70 dB v denní a LAeq, 8h = 60 dB v noční době v současné době již jednoznačně postrádá opodstatnění z hlediska ochrany zdraví před závažnými účinky, zejména v oblasti jednoznačně prokázaného významného zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.“
Fyziky znalí mi prominou případnou nepřesnou terminologii v následujícím textu. Pro připomenutí však ještě uvádím, že decibel je logaritmická jednotka a zvýšení hlasitosti o 3 dB znamená přibližně dvojnásobný zvuk, zvýšení o 20 dB je zvýšení přibližně stonásobné. Zatímco 50 dB je běžný pouliční hluk, 60 dB je hlasitý hovor a 64 dB je kvákání žáby, 70 dB už je srovnatelné s klapáním psacího stroje nebo hlučná hospoda.
Měření v Letenské
Koncem roku 2019 jsem se obrátil na Hygienickou stanici HMP s podnětem na řešení hluku ze silniční dopravy. Předcházel tomu mnohaměsíční ping pong s magistrátními úředníky ohledně (ne)dodržování třicetikilometrové rychlosti, která tu platí jako maximální, je však jen málo dodržovaná. Můj prvotní návrh zněl tak, že by pomohlo třicítku, kterou najdeme v průjezdu Oettingenským palácem, zopakovat ještě dále v ulici, na lampě veřejného osvětlení v první zatáčce, což by část řidičů mohlo zpomalit a snížil by se tím celkový úhrn hluku.
Vždyť podle měření Technické správy komunikací hl. m Prahy v roce 2018 projíždělo Letenskou ulicí po dlažbě denně 4500 vozidel a v roce 2019 to bylo 5700 vozidel (Karmelitskou, která je obousměrná, to pak bylo 11 tisíc vozidel denně!), což je v kombinaci s necelými šesti stovkami tramvajových spojů denně obrovská porce hlukové zátěže celého území od Újezdu po Klárov. Hygiena si tedy objednala měření u Státního zdravotního ústavu a 5. února 2020 proběhlo měření vibrací. To funguje tak, že si u vás doma pracovníci rozloží nádobíčko měřící vibrace, které se dostanou doprostřed pokoje. Zároveň se dívají z okna a zapisují si všechny měřené průjezdy, musí přitom nabrat dostatečně velký vzorek osobáků, náklaďáků, tramvají toho a toho typu v tomhle a tamtom směru. Celé to trvá několik hodin. Podruhé se mezi 2. a 3. září 2020 měřil hluk, a to tak, že pracovníci SZÚ z okna na 24 hodin vystrčili mikrofon s kamerou, která zaznamenávala všechny průjezdy v obou směrech.
Jak měření dopadlo?
Hygienická stanice HMP konstatuje, že „bylo prokázáno porušení § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády, vzhledem k překročenému hygienickému limitu vibrací z provozu silniční dopravy na komunikaci Letenská“. Výsledky je ovšem třeba trochu rozebrat, dělí se totiž na měření:
- vibrací jednotlivých typů vozidel (osobáky, náklaďáky, užitková, autobusy…),
- hluku od tramvajové dopravy,
- hluku od silniční dopravy.
Jak je patrné z uvedené citace, „město“ „neprošlo“ jen v případě vibrací vozidel (konkrétně těch nad 6 tun celkové hmotnosti – to když si to ulicí rozhasí třeba popeláři, to je potom zážitek). Všechny ostatní položky tedy vyšly v normě. Proč? Jen díky výše zmíněnému institutu staré hlukové zátěže, přestože ta je po 21 letech po zavedení prokazatelně nedostatečná pro účely ochrany veřejného zdraví.
Měření vibrací probíhalo v denní dobu. Jeho specifikum je, že se řeší maximální dosažené hodnoty a limit, který by neměla vozidla překračovat, je 81 dB. V protokolu o měření stojí:
- minibusy + nákladní vozidla (směr ulice Klárov) Law,T(x)=74,2 dB Law,T(y)=73,4 dB Law,T(z)=78,9 dB
- minibusy (směr ulice Klárov) Law,T(x)=73,5 dB Law,T(y)=72,3 dB Law,T(z)=78,9 dB
- dodávkové automobily (směr ulice Klárov) Law,T(x)=73,5 dB Law,T(y)=73,2 dB Law,T(z)=77,9 dB
- lehké a střední nákl. automobily (směr ulice Klárov) Law,T(x)=76,2 dB Law,T(y)=75,1 dB Law,T(z)=80,2 dB
- těžké nákladní automobily (směr ulice Klárov) Law,T(x)=78,0 dB Law,T(y)=76,9 dB Law,T(z)=82,4 dB
Hluk z tramvajové dopravy se měřil v denní i noční dobu. Důležitý je jeho úhrn za 24 hodin, kdy Letenskou celkově projelo v obou směrech 1086 vozidel (tedy vagonů, kdy většina spojů má dva vagony). Z měření vyšly následující hodnoty:
- Denní doba (6:00–22:00) – hluk v době, kdy projížděla tramvaj, byl průměrně 86,4 dB, protože se ale počítá časový úsek, pro denní dobu vychází výsledná hodnota 66,6 dB, kterou je třeba při porovnávání s normou ponížit o odchylku (1,7 dB), výsledek tedy je 64,9 dB. Norma je díky staré hlukové zátěži 70 dB (pozemní komunikace má jinak bez SHZ limit 55 dB, hlavní pozemní komunikace 60 dB).
- Noční doba (22:00–6:00): Analogicky se z 85,3 dB při průjezdu tramvaje dostáváme na 59,7 resp. 58 dB. Legislativní norma je ale díky nejasně stanovené staré hlukové zátěži 60 dB, takže to prošlo s odřenýma ušima (jinak jsou limity 45 dB pro p. k. a 50 dB pro h. p. k.).
Hluk ze silniční dopravy se měřil současně s tramvajemi. Celkově projelo ulicí 4333 osobáků, 80 náklaďáků, 68 autobusů a 134 motorek, tj. 4615 vozidel. Všimněte si, že to je více než v roce 2018, tvrzení současného vedení Prahy 1 o výrazném snížení intenzity dopravy se tedy dle očekávání dají označit za lež. A jaké byly výsledky?
- Denní doba: Po všech korekcích se dostáváme na 65,2 resp. 63,5 dB (limit jako u tramvají).
- Noční doba: Tady je to zajímavější, protože se po korekcích dostáváme na 60,4 resp. 58,7 dB.
Takže je to všechno v pořádku?
Bohužel, není to všechno v pořádku. Protože hluková zátěž je ve městě skutečný problém a stát ani samosprávy neví, co s tím dělat, používá se takový trik. Nikdo za něj pochopitelně nemůže a nikdo s ním nedokáže samozřejmě nic udělat. V čem spočívá? Když si teď odmyslíme hrozivou korekci +20dB, starou hlukovou zátěž, která ruší standardní, zdraví neohrožující maxima, a která posloužila jako staré známé provizorium na furt, jedná se o to, že výsledky měření se posuzují odděleně. Pokud bychom totiž vzali v potaz hluk z tramvajové i silniční dopravy dohromady, byly by výsledné hodnoty následující:
- Denní doba: 69,3 ± 1,7 dB
- Noční doba: 63,5 ± 1,7 dB
Denní hluk sice i tak ještě s odřenýma ušima projde, hluk v noční době už ale porušuje dokonce i zastaralou a v roce 2021 víceméně bezpředmětnou starou hlukovou zátěž.
Skutečný výsledek
Ve skutečnosti jednoznačně dochází k porušování ochrany veřejného zdraví.
Co s tím můžeme dělat?
Hygienická stanice HMP navrhuje snížení maximální rychlosti pro vozidla o hmotnosti nad 6 tun na 20 km/h, a to jen z důvodu překročení limitu vibrací. Před těmi neochrání ani slušná, těsnící okna. Já si ovšem myslím, že řešit pár opravdu těžkých vozidel, když ulicí projíždí nepatrně pod limitem několik tisíc lehčích, je naprosto zbytečné a nic to nevyřeší. Je potřeba podnikat mnohem širší kroky a pracovat na zdravějším městě systematicky. Není přitom možné škrtit provoz tramvají, které používá řádově více cestujících a které jsou pro vitalitu města zásadní. Dá se to ale řešit jinak, poměrně snadno.
V rámci komunikace s Magistrátem jsem se dozvěděl, že Policie ČR prý tvrdí, že v Letenské dochází jen k marginálnímu počtu případů, kdy je překračovaná třicítka. Jenže policie v Letenské ulici nestojí jak je rok dlouhý, takže to nemůže tušit. Nemám v hlavě pochopitelně radar, ale poznám intuitivně třicítku od padesátky, žiju tu celý život a autem jsem tudy jel ve stovkách případů. Samotná Hygiena navíc v protokolu o měření píše: „V měřeném prostoru se rychlost vozidel pohybovala v době měření od 0 km/h (zastavení a výjezd vozidel v rámci parkování) do 60 km/h u osobních automobilů a motocyklů a od 30 km/h do 50 km/h u autobusů a nákladních automobilů.“ Třicítka je běžně překračovaná, a to i velkými, těžkými vozidly. Rychlost je přitom rozhodující, rozdíl mezi 30 a 50 km/h je z hlediska hluku obrovský.
Když si teď odmyslíme potřebné zneprůjezdnění Malé Strany pro tranzitní dopravu, které zásadním způsobem redukuje množství aut proudících úzkými ulicemi historického jádra, dá se začít velice rychle a velice snadno: V první řadě je třeba zavést nejvyšší povolenou rychlost 30 km/h v rámci celého průjezdu Malou Stranou a zejména potom zajistit její efektivní vymáhání na dlouhých rovných úsecích prostřednictvím automatického systému. Jsme v historickém centru a všude je (kromě Valdštejnské a Tomášské ulice) hlučná dlažba. Nejde totiž jen o Letenskou ulici: Jsem si téměř jistý, že pokud někdo zopakuje měření v mnohem více obydlené Karmelitské nebo na Újezdě, kudy neprojíždí 4–5, ale rovnou 10–11 tisíc aut denně, prolomí i limity staré hlukové zátěže.
Se snížením rychlosti se s největší pravděpodobností sníží i další emise, a to díky plynulejší jízdě. Na Malé Straně je hodně přechodů a semaforů a méně prudkého brždění sníží otěr z brzd, nižší rychlost potom otěr z pneumatik . Považuji to za pravděpodobnou hypotézu, která se dá ověřit jedině tím, že to zkusíme.
Mimochodem, je velice zajímavé si přečíst, ze čeho se skládá otěr z pneumatik: „Složení pneumatiky napovídá, jaké mikroskopické částice látek jsou pak v ovzduší obsaženy. Pneumatika je složena ze 40 % z přírodní pryže, 30 % butadien-styrenového kaučuku, 20 % butadienového kaučuku, 10 % butylkaučuku a halogenovaného butylkaučuku a 1 % zinku. Obsahuje i další kovy: arzén 0,8 mg/kg, hliník 81 – 420 mg/kg, kadmium 0,28- 5 mg/kg, kobalt 0,9 – 25 mg/kg, chróm 0,4 – 10 mg/kg, nikl 1-50 mg/kg, olovo 1 – 160 mg/kg. Velký obsah zinku(až 10 000 mg/kg) v pneumatice (ve formě ZnO či ZnS) slouží k využití zinku jako snadného stopovače otěrů pneumatik. V pneumatikách se nachází i aromatický uhlovodík (benzo(a)pyren), který je karcinogenní a jehož koncentrace je v mikročásticích z pneumatik až 4 mg/kg.Provozem automobilů dochází k obrušování a otěru brzdových destiček, brzdových kotoučů a brzdových bubnů. Brzdové obložení na 1 km je při otěru u osobních automobilů 10 až 20 mg u menších nákladních automobilů kolem 30 mg, pro těžké nákladní automobily asi 50 až 80 mg.Tyto částice jsou zejména velmi nebezpečné pro své extrémně malé rozměry. Mikročástice pod 10 mikrometrů snadno pronikají do našich dýchacích cest a částice pod 2,5 mikrometru se snadno dostanou až do plicních sklípků, kde se mohou velmi snadno vstřebávat do krevního oběhu. Z pneumatik je od 10 až do 60% z celkového počtu vzniklých částic pod 10 mikrometrů. Tyto mikročástice pod 10 mikrometrů skládají ze 70 % z částic o velikosti pod 2,5 mikrometru, 10 % částic je pod 1 mikrometr a dokonce 8 % částic je menších než 100 nanometrů.“ A pak je tu ještě zmíněný otěr z brzd, který také dýcháme.
Jak vypadají parapety a okna po jednom jediném týdnu běžného provozu, se přitom můžete přesvědčit zde:
Teď ještě trochu politiky
Přestože chce hlavní město vzhledem k dostupným plánům centru pomoct, současné vedení první městské části se snaží dělat všechno pro to, aby s ním nenašlo společnou řeč. Snaží se dopravu zakonzervovat ve stávající podobě a nedopustit, aby se mohla jednička stát zdravějším místem pro život. Slyšet můžeme výše zmíněné výmluvy na pokles intenzit dopravy, ačkoliv ten se nekoná, stejně tak radnice starosty Hejmy ignoruje např. výzvy k tomu, aby něco začalo dělat s neuspokojivým životním prostředím – na zaslaný dopis s výzvou k zapojení se do grantového programu Norských fondů, což by umožnilo získat data o zdrojích znečištění a vytvořit akční plán na příští roky, se ani nikdo z radních neobtěžoval odpovědět. Raději nebudou dělat nic a povedou rezidenty naší městské části ke dnu.
Jak je ale vidět, cestu může kdykoliv začít prošlapávat každý po svém a tlačit úřady k zodpovědnosti za naše životní prostředí.
Data a fakta jsou na straně nás, co tady skutečně žijeme.