Petřín za to stojí!

Petřín je pro mne stejně jako pro většinu Malostraňáků a Malostraňaček srdcovka. Vyrůstal jsem mezi jím a Kampou, běhal jsem po něm s kamarády v 90. letech celé dny, stavili jsme si tu různé bunkry, chodili pít z Petřínky, jedli místní ovoce. Teď bych Petřínu rád něco vrátil zpátky. Protože kolem jeho současných a chystaných proměn z mého pohledu panuje značný chaos, rozhodl jsem se využít tohoto prostoru ke shromáždění co největšího množství dokumentů a informací ze všech dostupných zdrojů. Máte-li další doplňující informace, pošlete mi je prosím na adresu filip@lachmann.cz.

Předně je třeba otevřeně říct, že stejně jako většina místních nechci, aby se Petřín stal lákavějším místem pro turisty. Nechci, aby sem mělo vjezd příliš mnoho automobilů (zejména do Seminářské zahrady), aby tudy vedly trasy různých organizovaných průvodů. Zároveň si myslím, že je třeba, aby Petřín dostával patřičnou odbornou péči.

V základních obrysech jsem pro zachování současného stavu – Kinského zahrada je strukturovaným anglickým parkem, příjemným bludištěm, které díky rozlehlosti svých cest nabízí příjemná zákoutí. Část v oblasti Hladové zdi je příjemně zarostlá, Sad Nebozízek se spolu se Seminářskou zahradou otevírá a nabízí krásné a široké výhledy mezi ovocnými stromy a mandloněmi. Lobkovická zahrada je ještě spolu s některými dalšími dílčími částmi Petřína nestrukturovaným pralesem, který bere návštěvníkovi dech, jak si dokáže poradit příroda v samém centru města. Velká Strahovská zahrada je dnes nejohroženější, protože se nachází na samém okraji hlavní tuzemské turistické trasy – Pražský hrad navštíví několik milionů lidí ročně a Petřínská rozhledna míří pomalu k milionu návštěvníků ročně. Obavy z „rozlití“ turistické tepny do této části jsou tak na místě, současný stav působí totiž jako určitá bariéra.

Důležité je si však uvědomit, že Petřín není jen místem pro procházky. Žije zde také velké množství chráněných (i nechráněných) živočichů, rostou zde rostliny, které bychom těžko hledali na jiném místě v Praze. V době klimatické krize ale také funguje jako zásadní zásobárna vody a vláhy, která je nejlepším prostředkem pro boj s městským tepelným ostrovem, který má být součástí adaptační strategie hl. m. Prahy. Péče o zeleň a o vodu je tedy nejspíš ještě důležitějším tématem než rekreační funkce Petřína, jdou však spolu ruku v ruce.

Věřím, že následující soubor informací pomůže k lepší orientaci v současné problematice úprav Petřína a přinese trochu světla do existujících sporů mezi Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a (nejen) místními obyvateli. Jsem názoru, že MHMP nepostupoval v minulosti otevřeně a neposkytoval veřejnosti dostatek informací, což mnohé mé sousedy zahnalo do kouta.

Jako hlavní nyní vidím následující body:

  • Je třeba chránit přírodní bohatství Petřína za každou cenu.
  • Některé úpravy jsou nutné, protože bezúdržbovost může mít negativní dopad na petřínskou přírodu.
  • MHMP však musí o dění na Petříně komunikovat způsobem, který odpovídá rostoucí poptávce po informacích. Jakékoliv úpravy je nutné transparentně a dostatečně dopředu komunikovat s občany.
  • Je třeba chránit významnou rekreační funkci Petřína a nečinit takové kroky, které přímo nebo nepřímo povedou k zavedení Petřína do turistických tras – v současnosti neexistuje žádný pádný důvod pro přetváření Petřína v turisticky atraktivní lokalitu.
    V situaci, kdy do Prahy míří více než deset milionů návštěvníků ročně (tj. dvakrát více než před 10 lety a třikrát více než před 20 lety) a nárůst stále nikdo dostatečně nereguluje, se toto musí stát univerzálním principem v rámci přemýšlení o veřejném prostoru v centru města.

Krátce a stručně o Petříně

Plán Petřína

> Letecká mapa Petřína (při pohybu myší použijte klávesu Ctrl pro změnu úhlu pohledu)

Petřínské stráně (od severu)

  • Velká Strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem
  • Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína
  • Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA)
  • Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína
  • Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí
  • Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína

Na vrcholu Petřína

Užitečné odkazy s informacemi

Kdo se stará o Petřín

Budoucnost Petřína – projekty úprav a revitalizace

V současnosti probíhá několik projektů zaměřených na úpravy petřínských zahrad. Jedná se o oddělené projekty a řízení, která spolu často vzájemně administrativně nesouvisí, souvisí však s vnímáním Petřína jako jednoho celku, doposud turismem nepříliš zasaženého, významného nejen pro místní komunity, ale také pro místní ekosystém.

Oficiální souhrnné informace o připravovaných projektech naleznete zde.

1) Rehabilitace Lobkovické zahrady
Lobkovická zahrada, zejména její část nad německou ambasádou (při vstupu z Vlašské ulice), je dlouhodobě spíše neudržovanou částí Petřína, místy má dnes tak spíše charakter pralesa, kde se ovšem vyskytuje také mnoho náletových a nepůvodních dřevin. Současný projekt Magistrátu hl. m. Prahy má být zaměřen na nápravu této situace. Současně však existují doposud nerealizované plány na obnovu tzv. anglického parku, resp. barokní zahrady.
Společně s Lobkovickým palácem (Vlašská 19) je L. zahrada od 1. ledna 1964 chráněna jako kulturní památka České republiky, což do značné míry ovlivňuje zmíněné plány na správu tohoto území.
Případná realizace je plánována nejdřív na rok 2021, proto je vhodné, aby hlavní město do té doby vedlo intenzivní a otevřené debaty s místními a hledalo oboustranně výhodné řešení současného stavu. Nabízí se tyto otázky: Je třeba, aby tato část Petřína byla národní kulturní památkou v době, kdy město potřebuje „zapomenutá“ zákoutí a trochu volnější přírody? (Tuto debatu je třeba vést také s Ministerstvem kultury a Ministerstvem životního prostředí.) Není pochyb, že je třeba se o místo stejně starat, je však třeba budovat např. zpevněné cesty a přistupovat ke kácení, které by překračovalo nutnou ozdravnou péči?

Sledujte dění v této oblasti se zvýšenou pozorností, nebojte se oslovit lesní dělníky provádějící kácení. Měli by u sebe mít vždy povolení ke kácení spolu s dokumentací. Kácení také nesmí probíhat ve vegetační době!

Celková (sporná) situace pro obnovu Lobkovické zahrady schválená v rámci územního rozhodnutí (Odbor ŽP MHMP; plné rozlišení)

2) Stavba zahradnického zázemí a WC ve Velké strahovské zahradě.
Jedná se o místo u vstupu do Velké Strahovské zahrady z Vlašské ulice. Hlavním záměrem stavby zahradnického zázemí je „postupná redukce původních provizorních objektů a areálů, a jejich nahrazení novým, výrazně menším zázemím ve Velké strahovské zahradě“ (Portál HMP). Součástí projektu je ovšem také stavba veřejného WC, proti které mířila řada protestů. Rada hl. m. Prahy v nezměněné podobě tuto stavbu schválila a  svým usnesením z 9. září 2019 schválila výběr dodavatele stavby. K dispozici je také smlouva s dodavatelem a harmonogram prací a dále informační panel. Nyní se tak nabízí jedná možnost – snažit se všemi silami jednat o tom, co lze případně změnit – kapacitu místa, způsob provozu apod. V současnosti jsou na daném místě provizorní toalety (tzv. toitoiky), nicméně panují oprávněné pochybnosti o smysluplnosti navyšování kapacity WC (mnoho současných uživatelů parku o to pravděpodobně ani nežádá).
Pádné obavy panují zejména z postupného ukrajování doposud spíše zapomenutého prostoru, kudy dnes nevedou turistické trasy. Přestože samotné toalety nové návštěvníky do parku nejspíš nepřivedou, i přes veškeré případné záruky tímto fakticky vzniká infrastruktura, kterou lze v budoucnosti dále rozšiřovat (o stánek se zmrzlinou, o buskera apod.), tj. otevřít místo dalším stavebním záměrům. Bude třeba to do budoucna hlídat.
27. září 2019 reagoval náměstek primátora Hlubuček (PDF) na aktuální dopisy a k aktuálním záměrům v Komplexu zahrad vrchu Petřína.

Připravuji časovou osu tohoto projektu.

3) Probourání zdi z ulice Úvoz do Velké strahovské zahrady a zpřístupnění viniční stezky
Jedná se o projekt zpřístupnění této části Velké Strahovské zahrady. Rada hl. m. Prahy na základě nátlaku místních občanů rozhodla, že nebude realizovat nový průchod zdí z ulice Úvoz, protože v současnosti, z důvodu velké turistické zátěže centra Prahy, hrozí přesměrování turistické trasy vedoucí dnes Úvozem. Zůstává však plán na „odstranění nevhodné novodobé terénní terasy se soukromou zahradou, vybudované ve 2. polovině 20. století u bývalého viničního domu“ (Portál HMP), dále úprava okolí viničního domu, doplnění cestní sítě (zpřístupnění dalších částí vinice), sadovnické úpravy a jímání a vsakování dešťových a drenážních vod.

4) Vyvedení strahovských a petřínských pramenů na povrch.
Petřín tvoří odedávna jeden obrovský rezervoár – trychtýř vody, která byla ze Strahovských a Petřínských pramenů do nedávna využívána (ještě v 60 letech) rozváděna potrubími do paláců, nemocnice, klášterů, kašen i dětských hřišť, brouzdališť, škol apod. Od počátku 70 let, kdy již „nebyla“ možná náprava z prasklé poškozené kanalizace postavených studentských kolejí, téměř všechna voda byla odvedena a končí do dnes v Čertovce, tedy ve Vltavě.(estudanky.eu)
V současnosti vzniká projekt, jenž by vyvedl tyto prameny na povrch a voda, která jinak mizí v řece, by zůstávala v místní krajině a mohla se používat pro závlahu, tvorbu tůněk apod.

Občanské iniciativy

Petřín pro život
Prostřednictvím sociální sítě Facebook se v posledních měsících zformovala skupina Petřín pro život, která začala mapovat probíhající a chystané úpravy Petřína, vyvíjet tlak na místní i magistrátní samosprávu a příslušné odbory, uspořádala petiční akci.

31. 5. 2019 byla založena Petřínská iniciativa z.s. Petice pro vyjádření nesouhlasu občanů se stavbou veřejných WC a garáží pro zahradníky a nesouhlasu s kácením stromů od 1.8.2019 stále probíhá v sídle spolku: Galerie Millénnium, Tržiště 5, Praha 1, út – ne, 12 – 18 hodin.

Další aktuality o Petřínu a různé odkazy