Co jsme dělali v posledních týdnech a měsících na radnici? I v období dovolených toho bylo mnoho, takže nyní přinášíme soupis toho nejzajímavějšího.
Praha 1 má konečně kvalitní radniční periodikum s redakční radou!
Od nultého čísla časopisu Jedna, které vzniklo jako dvouměsíčník ještě bez šéfredaktora, už vyšla tři další čísla. V letním vydání se redakce zaměřila na zelené téma přírody ve městě a na výzvy spojené s klimatickou krizí. Záříjové číslo už vyšlo jako měsíčník kontrolovaný redakční radou. V ní nás zastupuje Filip Lachmann, na kterého se stejně jako na redakci můžete obracet s připomínkami. Všechna čísla naleznete online na webu www.praha1.cz, dále v řadě hospod, kaváren, či společenských center.
Strategické změny ve správě Prahy 1: Vznik oddělení strategického plánování a participace a reorganizace úřadu
Od začátku září začíná fungovat úřad MČ Praha 1 v mnoha ohledech jinak než doposud. Do správy Prahy 1 od ledna zavádíme strategické plánování a strategické řízení – což jsou pojmy, se kterými si naši předchůdci buď vůbec nevěděli rady nebo se jim záměrně vyhýbali. To pochopitelně otevíralo prostor pro různé zákulisní pletichy.
Personálně bude obsazeno nově vzniklé Oddělení strategického plánování a participace, jehož cílem bude spolupracovat s veřejností na strategickém plánu Prahy 1 na příštích deset let, ale také zlepšovat přenos informací mezi místními, dalšími uživateli města a veřejnou správou.
S ohledem na praktické potřeby rovněž došlo k propojení dosavadních odborů životního prostředí a dopravy do společného Odboru péče o veřejný prostor. Řešíme tak nepraktickou dvoukolejnost vypořádávání se s velmi podobnou agendou a zároveň chceme dát najevo, že doprava je ve městě sluhou, nikoliv pánem, kterému se podřizuje vše ostatní.
Čerpání rozpočtu dostupné na pár „kliků“ pro všechny
Po letech, kdy jsme z opozice bojovali s vedením Prahy 1 a jejího úřadu o každou píď informací, nabízíme všem, včetně dnešní opozice, podstatně komfortnější přístup k zásadním datům. Díky rozklikávacímu rozpočtu Cityvizor tak může získat kontext o jednotlivých příjmech a výdajích získat každý. Praxe ukazuje, že nejvíc nástroj ulehčuje práci těm, kdo s rozpočtem pracují dnes a denně: úředníkům městské části. Uspořenou energii mohou věnovat ostatní práci. Tak to zkuste: klik
Chráníme stromy v pražských ulicích
Je cennější 100 dospělých stromů zachránit než vysadit stovku nových. Ve spolupráci s magistrátní koalicí, která nominovala zeleného Ondřeje Mirovského s tímto úkolem do dozorčí rady Technické správy komunikací, pracujeme na zásadním zlepšení (dlouhé roky tristní a velmi podfinancované) péče o stromy v pražských ulicích.
Od počátku léta je v TSK nově zavedena pozice metodika péče o zeleň. Paní Eva Jakubcová, se kterou jsme spolupracovali na řadě projektů již v minulosti, paralelně spolu s námi řeší nouzovou péči o nejohroženější stromy a zároveň systémové změny pro dlouhodobější zvýšení kvality údržby. Vzhledem k dlouhodobě zoufalé situaci a malé pozornosti, kterou stromům věnují zástupci ostatních politických stran, však ani tak nešlo zabránit řadě ztrát. Příští rok snad již budeme společně mnohem lépe připraveni.
Chceme ale samozřejmě také nové stromy do ulic tam, kde ještě nejsou. Když se ale zeptáte úřadu, kde je možné je zasadit, zjistíte, že ani Praha, správce komunikací ani Městská část Praha 1 nemají žádná místa k tomuto účelu zmapována ani připravena. Od jara se to tedy snažíme změnit. Pracujeme s letitými urbanistickými podklady, s regulačním plánem platným (Anenské čtvrti) i rozpracovaným (Petrské čtvrti). Konzultujeme jednotlivá místa s Národním památkovým ústavem, porovnáváme je se stavem sítí. Celý proces byl doposud velmi usedlý, dáváme jej proto do pohybu a zrychlujeme, jinak bychom se nových stromů nikdy nedočkali.
Vrchlického sady, Václavák, Čelakovského sady i parčík na Staroměstském náměstí ve středu pozornosti
Věnujeme bezprecedentní pozornost rozumné a efektivní správě nejexponovanějších veřejných prostranství a parků ve správě Prahy 1. Ve Vrchlického sadech, na Václaváku, v Čelakovského sadech i na Příkopech nyní velmi dobře funguje instituce lokálních správců. Ti mají zvláštní mandát umožňující jim jménem Prahy 1 žádat o asistenci městských firem a organizací, které dodávají úklidové či sociální služby. Jsou jimi zaměstnanec města Zdeněk Horák ve Vrchlického sadech a Monika Vlková ze Sdružení Nového Města Pražského na Václaváku a na Příkopech.
Tam, kde se dosud uklízelo málo, se uklízí mnohem víc, mnohem lépe a hlavně také s rozvahou, jak správou daných míst kultivovat i jejich uživatele a ušetřit tím do budoucna práci i prostředky. Zároveň připravujeme testovací provoz podobného koordinátora i na Malé Straně – od Klárova po Kampu.
Jako bonus jsme zpřístupnili po letech parčík na Staroměstském náměstí. Po letech byl uvolněn od hradby turistických restauračních předzahrádek a stánků se šunkou a maďarským zákuskem, které jej svíraly.
Pro mnohé neexistující či přinejmenším pozapomenutou část tzv. Sherwoodu od července proměňuje také činnost nového kulturně-společenského centra Wander bar. Stojí za ním Petr Zenkl a spol., kteří již nyní provozují výjimečnou kavárnu Riot and Coffee v Opatovické a jsou roky spoluorganizátoři tamějšího sousedění Zažít město jinak (to letošní probíhá již tento víkend – 21. září).
Oceňujeme, když někdo přijde s nápadem, který má potenciál pomoci zanedbanému místu, těžit totiž z popularity míst fungujících je mnohem snazší. Wander baru přejeme vše dobré a pracujeme na tom, aby vložená energie překonala nejtěžší počáteční období. Místo, na kterém Wander bar je, identifikoval jako zásadní transformační lokalitu podél zubožené magistrály dánský dopravní urbanista Jan Gehl, kterého Zelení před několika lety přizvali do Prahy, aby dodal méně odvážným politickým kolegům kuráž myslet víc na lidi než na auta.
Klimatická krize si žádá větší energetické úspory
Ve spolupráci se Sdružením energetických manažerů měst a obcí a s našimi kolegy z Prahy 3 a odjinud pracujeme na zahájení energetických úspor v objektech ve správě Prahy 1, a to formou energetického managementu. V první fázi je třeba analyzovat potenciál budov, které spravuje městská část, a navrhnout takové investice, které by využily jejich energetický potenciál a zároveň se v dlouhodobém hledisku vrátily v podobě provozních úspor. Ve druhé fázi chceme prosadit to nejjednodušší, jak přispět ke snižování dopadů klimatické krize na naši budoucnost: odebírat elektrickou energii jen od dodavatelů certifikovaných pro dodávky energie z obnovitelných zdrojů energie. Někde se začít musí.
Opravujeme chodníky
Dál opravujeme chodníky! Od letošního ledna bylo opraveno téměř 700 případů výtluků v chodnících nebo poničeného mobiliáře. Daří se to díky spolupráci místních občanů a radnice městské části s Magistrátem a městskou firmou DAP. Skvělou zprávou je, že průměrnou dobu mezi nahlášením problému a opravou se podařilo srazit na pouhé 2 dny.
„S pomocí hlášení občanů jsme zrychlili opravy děr v chodníkové dlažbě. Nastavili jsme pomocí obyčejných sdílených tabulek, aby byl každý podnět co nejrychleji předán k řešení. Dlaždiči si pochvalují, že mají k nahlášeným požadavkům přístup rovnou na ulici z mobilu a mohou ihned dláždit. A na chodnících se méně škobrtá,“ komentuje opravy radní pro životní prostředí a úklid Petr Kučera. A zapojit se můžete i vy – pošlete fotku a přesnou adresu místa na e-mail vytluky@praha1.cz a sledujte, co se bude dít!
Betlémáček
Z útrob investičního oddělení na nás a celou koalici vypadl letitý projekt rekonstrukce Betlémského náměstí. Kultivaci veřejných prostranství podporujeme, ale je neudržitelné, když o projektu, který byl iniciován v roce 2009 a již v roce 2012 získal stavební povolení, dosud nevěděl skoro nikdo z místních. Rozšířili jsme proto mezi místní obyvatele, podniky a instituce nejaktuálnější dostupné informace a přesvědčili koaliční kolegy, že bez diskuze s místními nelze (za tolik peněz) překopat jejich sousedství.
Na poslední chvíli bylo uspořádáno setkání, ze kterého vzešlo, že se vedle požadovaného zásadního umenšení expanzivních předzahrádek buď podaří v rámci změny stavby před dokončením navýšit počet stromů z 1 na 2-6 a doplnit lavičky, nebo bude těžké přesvědčit místní, že investice za 10 milionů přináší nějakou zásadní novou kvalitu.
Vojtěšská čtvrť
Dlouhodobě vnímáme velký deficit ve správě plácku v Pštrossově ulici mezi mateřskou školou, Gymnáziem Jana Palacha, kostelem, filmovou školou a domovem pro seniory. Iniciovali jsem tedy v rámci koalice i opozice na toto téma diskuzi s cílem začít místo postupně kultivovat drobnými kroky, které by byly prodiskutovány s místními, a neupínat se na teoreticky možnou, byť vzdálenou velkou rekonstrukci.
V rámci diskuze napříč politickým spektrem ovšem vzešla poptávka řešit systémově celou Vojtěšskou čtvrť. Tím jsme zjistili, že rozhodně nejsme první a že se tématu již dříve věnovalo oddělení územního rozvoje. Ve Vojtěšské čtvrti například takřka úplně chybí stromy nebo lavičky v ulicích. Prostoru pro drobné změny je tedy spousta.
Senovážné náměstí
V návaznosti na předvolební téma Vítka Masare a s impulzem v podobě vzniku spolupracující sítě místních podniků kolem náměstí jsme oslovili developera Cukrovarnického paláce, rakouskou firmu UBM Development, která je rovněž majitelem trojúhelníkového prostoru dnes placeného parkoviště uprostřed nevzhledného náměstí. Vstoupili jsme tím do jednání ohledně budoucí podoby místa. UBM se primárně koncentruje na hotel, my zase na veřejné prostranství kolem. Panuje shoda na výsadbě stromů a také na tom, že developer nemá zájem o zřizování 27 parkovacích míst, jak mu ukládají pražské stavební předpisy. Nechce si projektem uříznout ostudu. Základní variantou je mu tak do budoucna nabídnout moderaci stakeholderů při hledání výsledné podoby náměstí.
Anketa mezi místními a dalšími uživateli centra
Filip Lachmann ze své vlastní iniciativy dříve v tomto roce uspořádal anketu mezi místními obyvateli a dalšími, kteří mají co do činění s naší městkou částí. Ankety se zúčastnilo 121 respondentů a přináší zajímavé výsledky. Rozsáhlé zpracování a interpretace všech sebraných dat je k dispozici ve článku Co pro vás znamená Praha 1?, který vyšel v časopisu Sociální teorie.
Města přátelská dětem
Navázali jsme spolupráci se spolkem Města přátelská dětem, který má zkušenost s analýzou i navrhováním úprav veřejných prostranství, a to často opomíjenou perspektivou potřeb dětí různého věku. První projekty spolek dělal se zelenými kolegy na radnici Prahy 3, následně spolupracoval také s Prahou 7 a 6. Prvním společným výsledkem na Praze 1 je nyní revize pryžových ploch při rekonstrukci hřiště u školky v Hellichově a jejich maximální náhrada za kačírek, známý např. z hřiště na Petříně. Pryžový povrch, zejména ten vyráběný v Česku, dlouhodobě odborníci nedoporučují s ohledem na nefunkční kontrolu původu zde vyráběného materiálu.