Toho rána byl radní Burgr poněkud neklidný. Na facebookové stránce městské části se už několikátý den neobjevil příspěvek s jeho fotografií. Brzy však zjistil, že jeho chmury byly předčasné, poštovní doručovatelka totiž právě do všech stránek v sousedství roznesla nový časopis Prahy 1, útlý pátek Soused. Noviny Prahy 1 pro seniory a jejich rodiny, jak stojí na titulní straně.
Pan starosta ví, že mu teče do bot. Vládnoucí koalici ve volbách v roce 2018 podpořila v absolutním počtu méně než polovina voličů (i taková ale může být volební matematika), řadu svých rozhodnutí navíc radnice prosazuje proti zájmu místních obyvatel, kauza střídá kauzu a lidem dochází trpělivost, protože denně vidí dezolátní stav veřejného prostoru a vnímají špatné životní prostředí na jedničce. Zářným příkladem nehospodárnosti je rozhazování veřejných peněz za zcela zbytečnou inzerci:
A co víc, další peníze z rozpočtu Prahy 1 se rozkutálejí za nejen zbytečnou, ale i nebezpečnou inzerci v podivném bulvárním periodiku Naše Praha, vydávaném politickým podnikatelem Janem Čížkem z Okamurovy SPD. V roce 2020 to bylo 159 720 Kč a v roce 2021 prozatím 133 100 Kč. Opravdu se najde jeden jediný volič, který by tohle schvaloval?
Nyní klesá starostův tým na úplné dno politického marketingu, podobně jako současný premiér, když se snaží zachránit svoji potápějící se loď zacílením radniční propagace na seniory. Noviny s hřejivým a domáckým názvem Soused tak začínají vycházet rok před komunálními volbami, z veřejných peněz a v brutálním nákladu 20 tisíc kusů. Co na tom, že tolik seniorů na Praze 1 ani zdaleka nenajdeme. Není to hospodárné, není to efektivní, není to účelné, tak k čemu to vlastně je?
Na rozdíl od standardního tisku, který městská část vydává pod názvem Jedna, nemá sice Soused na titulní straně školáckou gramatickou chybu, neděláme si však iluze, že by se noviny také nestaly nástrojem koaliční propagandy.
Proč ale mluvit v budoucím čase. V úvodním odstavci se na milé čtenářky a čtenáře usmívá Petr Hejma s vysvětlením, že nový časopis „chce přispět k intenzivnějšímu přenosu informací k osamoceně žijícím seniorům i k těm, kteří bydlí společně s mladšími generacemi nebo jsou s nimi v pravidelném kontaktu“. Proč to nedokáže dosavadní časopis Jedna?
Na stejné stránce nechybí fotografie Petra Hejmy a radní Evy Špačkové ze stříhání pásky u domu v Truhlářské, na různé kroužky zve druhá momentka Evy Špačkové, na další straně potom přichází vysněný okamžik Petra Burgra, místního kulturního atašé.
Voličům a voličkám, zvláště těm, na které by mohlo mít rodinné okolí nebo jejich sousedé – pokud jim v domě ještě nějací zbyli – neblahý vliv, je přeci třeba připomenout, kdo že se tu (za jejich peníze) stará o jejich blaho.
Pro opozici samozřejmě v novém periodiku není místo, ačkoliv je to jednou z důležitých podmínek při vynakládání veřejných peněz tímto směrem.