Vážený pane Hejmo,
k dnešnímu dni Vám více než 3000 lidí, podepsaných pod petici proti kácení javoru stříbrného na Smetanově nábřeží, dalo najevo, že záměr devitalizovat [zbavit života] tzv. Anenský trojúhelník, tedy parčík, kousek vitální zeleně na rohu ulice Karolíny Světlé a Smetanova nábřeží, je nemístným zásahem do této oblasti. Nejsou to zdaleka jen členky a členové strany Zelených a ti, kteří je podporují, kdo si myslí, že zbavovat se v roce 2021 veřejné zeleně v centru města, které je rok od roku rozpálenější a zaprášenější, není dobrý nápad.
Naše společnost se nepotýká pouze s bezprecedentní pandemickou situací, stojí také na prahu tvrdých dopadů klimatické změny. Nechceme Vás vyučovat v tomto předmětu, vždyť třeba zkoumání tepelného ostrova Prahy je již řadu let v centru zájmu městských, státních i akademických institucí, mějte však na paměti, že Praha 1 není jen historickým a administrativním centrem města, je také centrem tohoto tepelného ostrova. Funkce zeleně je přitom ve snaze o zmírňování jeho negativních dopadů zcela nezastupitelná.
Pane Hejmo, ačkoliv se do médií snažíte tvrdit, že v Anenském trojúhelníku dojde k rozšíření zeleně tím, že budou zasazeny dva „vzrostlé“ stromy, opak je pravdou. Nepomůže ani jakýsi vodní prvek, protože pokud něco přispívá k intenzitě tepelného ostrova, jsou to vydlážděné plochy, snižující drastickým způsobem retenční vodní kapacitu lokality. Jednoduše řečeno, voda se potom v místě nedrží, ale odtéká kanalizací pryč.
Ve své politické činnosti, pane Hejmo, působíte jako pragmatik, proto se tedy pojďme bavit také o ekonomice a praktickém využití stromů ve městě. Předmětný javor stříbrný, který jste zprvu nedopatřením nazýval jasanem, roste podle historických pramenů na svém místě již přes sto let. Podle dostupných vědeckých studií přitom takový strom za dobu svého života přispěje tzv. ekosystémovými službami 7 až 8 miliony Kč. Mezi tyto služby můžeme řadit „produkci kyslíku, absorbci CO2 (je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu), recyklování vody, zadržování vláhy v půdě, zachytávání polétavého prachu, odpařování vody, zabraňování erozi, obohacování půdy o živiny, pohlcování hluku, poskytování útočiště pro zvířata a řadu dalších organismů“. Ale jsou tu i další výhody, společně se zelení všeho druhu strom pomáhá například snižovat hluk v lokalitě, do částky uvedené výše není započítaná ani hodnota dřeva nebo hodnota estetická. Sečteme-li vše dohromady, cena práce, kterou strom, o němž se dnes baví celá Praha, vykonal pro několik generací Pražanů, a jeho hodnota jde do několika desítek milionů.
Zároveň se hodnoty jednotlivých, výše zmíněných veličin, dají spočítat. Na všechno existuje vzoreček a možná byste se divil, jak propastný rozdíl je mezi takto vzrostlým stromem a novou výsadbou, u níž navíc dopředu nevíme, jestli přežije následujících pár let. Vězte, že celkový rozdíl mezi původním a zamýšleným stavem je nesouměřitelný, protože původní funkce parčíku má být po chystaném zásahu fakticky a bezezbytku zlikvidována.
Mimochodem, víte, že některá rozpálená města, jako například Atény, čelí problémům rozžhavených a znečištěných ulic tzv. kapesními parky?
My v Zelené pro jedničku ale nefandíme jen stromům a zeleni v ulicích, fandíme také participaci. A ta se ve Vašem podání, pane Hejmo, stává vskutku tragikomickým příkladem, jak ji nedělat. Co více, hrozí, že Vaše snaha onálepkovat prezentaci hotového projektu veřejnosti jako participaci, učiní z výsostného procesu zapojování veřejnosti do rozhodování jen zprofanovaný, prázdný a banální výraz bez jakéhokoliv významu, zástěrku, jakou využívají například represivní režimy včleněním přívlastku „demokratický“ do svého názvu. S participací nemá nic společného ani Vaše manipulativní snaha prosazovat svoji touhu prostřednictvím zavádějících ilustrací, přidávání plazivek a vysoké trávy rostoucí z dlažby, grafického natahování stromu a přidávání melancholie pozdního letního odpoledne do vizualizací. Ksakru, viděl jste snad někdy růst takhle kultivovaně vysokou trávu z dlažby? K čemu jsou schody s trávou?
Pane Hejmo, nedělejte z nás malé děti. My, i více než 3000 signatářů, jsme dospělí lidé, kteří se nenechají opít rohlíkem. Známe důvěrně tyto komunální hrátky, kdy se některé lokality nechají zpustnout, aby mohl nastoupit prefabrikovaný veřejný zájem: falešné dilema, že je třeba místo „revitalizovat“ právě tak, jak někdo někde bez účasti veřejnosti rozhodl. Známe to i z naší městské části, živoucími příklady budiž Národní třída či Masaryčka.
Nalijme si tedy raději čistého vína: participovat Anenský trojúhelník dnes znamená okamžité ukončení současných devastačních prací, ve kterých Vám minulý týden zabránila až Česká inspekce životního prostředí, respektive ve větvích javoru hnízdící holub hřivnáč. Pane Hejmo, nedopusťte, aby v prvním městském obvodu zlidověl text písně Červená Karkulka Jaroslava Uhlíře (podporujícího zastavení kácení javoru stříbrného) a Zdeňka Svěráka, v níž se mimo jiné zpívá: „I když jsem jen prostý holub, snad připravím vlka o lup, holub, holub, holub, holub, připravím ho o lup, o lup.“ Raději naslouchajícím přístupem ukažte, že rozdělení celého projektu na tři různé akce – totiž devitalizaci Anenského trojúhelníku, rekonstrukci zasypaného čapadla a projekt plovoucích lávek podél Smetanova nábřeží – není jen účelová snaha vyhovět skrytým zájmům nepřiznaných aktérů v pozadí. Zároveň je třeba zevrubně vysvětlit, proč pro účel zpřístupnění vodní hladiny není možné využít funkční čapadlo u budovy Hollaru – a tím i bezbariérově zpřístupnit existující náplavku. Jsme přesvědčeni, že takový počin by byl plně v souladu s celkovou koncepcí dopravně zklidněné oblasti Smetanova nábřeží, kterou v těchto dnech představuje magistrátní koalice.
Stále si také klademe otázku, proč jste po volbách v roce 2018 v pozici místostarosty a radního pro územní rozvoj neměl žádné námitky k odstavení tohoto projektu z doby Oldřicha Lomeckého. Jak sám dobře víte, k prodloužení stavebního povolení tehdy došlo jen za účelem ponechání a oživení parčíku, jenž by tak mohl při zachování zeleně (a javoru stříbrného) a jejím rozšíření dál a lépe plnit svoji blahodárnou funkci. Vy toto povolení nyní – přes odpor významného počtu místních obyvatel (a nejen jich) – využíváte k dokonání díla zmíněné nechvalně proslulé postavy, a to za nejasných důvodů, protože – a to je třeba stále dokola opakovat – navzdory Vašim tvrzením nedochází k rozšiřování zeleně, ale k její faktické likvidaci.
Pane Hejmo, z výše zmíněných důvodů docházíme k poznání, že nejste starosta naší městské části. Jste jím, pochopitelně, de jure, nejste jím však de facto. Přirozenou rolí starosty totiž je, jak vyplývá z kořene slova, starost. O co? Přeci o obec, o blaho jejích občanů, o její další směřování, o její budoucnost. Vy však děláte všechno tomu navzdory. Dál tvrdošíjně prosazujete svůj projekt a zamlčujete, že bez toho, aby hlavní město a další státní instituce souhlasily s dalšími návaznými projekty, pozbývá naprosto svého smyslu. Finanční vyhlídky hlavního města navíc nejsou příznivé a jeho pozornost se stále více upírá jinými směry: k velkým investicím do dopravní infrastruktury a k relativně levnému zklidňování dopravní a turistické zátěže historického jádra. Protože, nalijme si čistého vína podruhé, pane Hejmo, Vámi prosazovaný projekt za 25 milionů korun nepřináší místním obyvatelům, kterými se ve svých prohlášeních tak rád zaklínáte, téměř žádnou přidanou hodnotu.
Proč? Kromě zmíněné likvidace zeleně si například nejsme jistí, zda vůbec víte, že oblast v okolí Karlových lázní je v poslední dekádě známá party lokalita, kudy navíc denně projíždí několik desítek tisíc automobilů. Vámi vedená radnice přitom nemá žádný plán, co s tím, takže jen co odezní pandemie, můžeme očekávat návrat do starých kolejí. Atrakce, kterou se v Anenském trojúhelníku snažíte vybudovat, poslouží k rozšiřování bujarého nočního života, což – jak už je zvykem – pravděpodobně vyústí v „potřebu“ umístit na plochu rozměrnou restaurační zahrádku a tím prostor „ochránit“. Místním bude k užitku snad jen chystaná tramvajová zastávka, která ovšem nesouvisí s Vašimi snahami, budovat ji zde chce hlavní město.
Je Vaší smutnou vizitkou, že místní stále častěji narážejí na hradbu mlčení z úřadu městské části a musí se obracet na v jejich očích „vyšší instanci“ v podobě magistrátních politiků a úředníků, případně potom na státní úřady a inspekce. I z těchto důvodů, pane Hejmo, nejste starostou Prahy 1. Děláte z dospělých lidí děti svými prázdnými výroky. Přestože jste dobrý řečník, který si umně osvojil moderní slova a pojmy, je až příliš zřejmé, že se za nimi skrývají staré známé techniky moci a prosazování neprůhledných zájmů.
Veřejnost Vám v těchto dnech vystavuje nezáviděníhodné vysvědčení: za likvidaci zeleně v jádru tepelného ostrova, za neprůhledné kroky na radnici, za katastrofální a manipulativní komunikaci. Nebojte se, nejste jediný, opravdu se ale chcete takto zapsat na pamětní listinu naší městské části?
S pozdravem občané Prahy 1.
Filip Lachmann
Petr Kučera
Ondřej Černoš
Petr Szczepanik
Jana Titlbachová
Vít Masare
Barbora Kosíková
Jakub Rozsypal